... novinář a publicista ...

Kapitola XV: Bože, chraň nás znamenaných (Díl 2)

16.09.2011 21:57

 "Poněvadž Jiřík Slezák zapomenouc se nad Pánem Bohem a Wykupitelem svým i krví křesťanskou od Turka pohana spolu s tovaryši svými peníze bral, aby tuto Moravskou zem vyšpehoval a lid křesťanský tureckému tyranovi prozrazoval a prodal, při čemž taky postižen jsouc, k tomu všemu při trápení v městě Brodě se přiznal. Pro kteréhož jeho tyranské a pohanské provinění, ačkoliv neslýchanou hroznou pokutu a trestání zasloužil, nic však méně z milosti práva, mají mu předně dva pasy neb řemeně z jeho těla zřezané a stažené na znamení, že Turkům se cejchovati dal, on pak za živa na hák dán zavěšen a do povětří jiným k výstraze, vyzdvižen býti a tak vedle práva umříti."
  Tento rozsudek byl nad vyzvědačem vynesen 10. října 1663 městským soudem v Hradišti a záhy na to i vykonán. A tak se opět dostáváme k pojmenování cesty směřující přes Bílé Karpaty k Olšavě a podél ní do Moravy. Právě tudy vstupovali ještě před oddíly Turků a kuruců, vyzvědači v jejich službách. Jejich základním úkolem bylo získávat informace o vojenské situaci na Moravě, o zemské obraně, protivníkově síle, rozmístění posádek a pohybech vojsk. Vedle toho také získávat přehled o bohatství vesnic, „mapovat“ statky, sýpky, sklepy, úkryty lidí jejich majetku i úrody a oddíly do takových míst při útoku navádět.
  Kdo vlastně byli tito lidé, kterým se na Moravě všeobecně říkalo špehýři?
  Rekrutovali se nejčastěji přímo z uherských Slováků nebo Moravanů, kteří nebyli nenápadní řečí, ale znali cesty, prostředí i zvyklosti. Důvody, které je vedly k tomu, že se nechali najímat k takové "práci" byly různé; jedny zlákala vidina dobrého žoldu, jiní, zejména z řad zajatců, se tak snažili sebe a svou rodinu zachránit před otroctvím. Někteří z nich se opájeli představou, že se návratu do tureckých ležení vyhne. Turci samozřejmě nebyli hloupí a své špehýře si označkovali - vypálili jim na místě nepříliš nápadném a viditelném cejch.
  Ten, kdo se pro tuto službu nechal naverbovat, byl nejdříve odveden do tureckého ležení, do jakéhosi přijímače, kde byl poučen, jak si má při špionáži počínat. Následovala cesta do některé z pevností ovládaných Turky, zpravidla do Nových Zámků, kde složil přísahu a byl mu vypálen cejch. Nakonec převzal pokyny, kde a co má sledovat, jak, komu a kdy má výsledky předat, byla mu vyplacena záloha na žold a vydal se na cestu. Jeho "zaměstnavatelé" věděli, že na Moravě kvůli vypálenému znamení trvale zůstat nemůže, když ne hned, časem by si znamení někdo všiml. "Zrádce křesťanského lidu", jak jsou vyzvědači označováni v soudních protokolech, by neušel trestu. Turci správně předpokládali, že takovému člověku po splnění úkolu nezbude nic jiného, než se vrátit pod ochrannou ruku tureckého paši.
  Jak to všechno víme? Pár špehů bylo v blízkosti královského města Hradiště dopadeno a postaveno před soud. Dochované soudní spisy obsahují protokoly z jejich výslechů, které podstupovali při trápení, neboť v soudní praxi středověku bylo mučení při výslechu legitimním nástrojem. Tak Jura Charvát z Dubnice se nechal naverbovat v r. 1663 v Prešpurku (Bratislavě). Odtud byl se čtyřiceti dalšími kumpány odveden do Ostřihomi, kde museli třikrát přísahat že "chtějí a mají všudy kde jaký lid vojenský na Moravě, v Rakousích a ve Slezsku jest, jakož i tento jinší lid, kde se zdržuje vyhlédnout, vyšpehovati a zase se zpátkem se svou zprávou k nim navrátiti. Každému dáno šest zlatých a při navrácení deset tolarů dodáno." Tento Jura se svými tovaryši "šli nejprv přede žněmi na Moravu do Fryštáku k Světlovu, Brodu a Hradišti, kdež i do města od vojákův bez examinírování puštěni byli a sobě chleba koupíc na rynku seděli a špehovali, mnoho-li vojáků a jak pevné město jest. Odsud na Ostrov k Strážnici, Skalici, k Prešpurku až i do Rakous a zpátkem do Ostřihoma k Turkům se navrátili... Cejch jim byl vypálen v Nových Zámcích, a to na "pravej lopatce" a druhý na levém boku. Odtud jeli na Moravu s Tatary, "kdy již mandele stály, páliti a lidi zajímati. I skrze Kunovice jeli, a když slyšeli, že u Hradiště stříleli, hned se dali na stranu a utíkali."
  Celkem byl toho roku Jura Charvát čtyřikrát "na špehařství". Poslední cesta, kdy se sám vydal na zvědy od Pezinku k Novému Městu a Léskovému až do Hradiště se mu stala osudnou. Když se vracel do Uher, byl "v dědině Strání chycený".
  Jiný vyzvědač, Jakub Nestroj "při suchým a světlým trápení" 4. září 1663 vypověděl, že Jano, jeho tovaryš vedl Turky a Tatary z Nových Zámků k Smolenicím a přes hory k Senici až pod Velkou, kde si zřídili tábor. Odtud šli s pěti sty po kraji až za Brod a všude po deseti, dvaceti, třiceti, čtyřiceti se rozptýlili, pálili a lid zajímali a přivedouce lid zajatý za Velkou do tábora svázali ho, a v noci při odpočívání jeden Turek neb Tatar na tři až čtyři svázané hlavou se položil a odpočíval tak, aby jim neunikli. ... Co mladšího bylo pobrali, staré pak postínali."
  Míře provinění odpovídal i středověky krutý trest. Jurovi Charvátovi byla v Hradišti u pranýře popravčím "rozpálenýma kleštěma prsa odrhnuta, a to na znamení, že se i Turkům páliti dal, potom za městem dva pásy neb řemeně z jeho těla sedřena a na místě popravním dva prsty z pravé ruky, kterýma pětkrát Turkům proti křesťanům přísahal, kleštěmi utržené, po tej zaživa čtvrcen a na rozcestí do povětří jinším k výstraze vystrčen... Podobně skončil i Jakub Nestroj, jemuž byly popravčím "dva prsty, kterýma Turkům přísahal kleštěmi odtržené, on rožněm skrz na skrz za živa prohnán a do povětří jiným k výstraze vyzdvižen..."

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY, AUTOSRKÁ ČTENÍ

21. října, Památník Velké Moravy St. Město, 13.00 hod. Příběh Velké Moravy. (Neveřejná akce.)

23. října,  místní knihovna Slavkov u Uh. Brodu, 17.00 hod. Žítkovské čarování

24. října, Nivnice, místní knihovna, 17.00 hod. beseda o tvorbě

25. října, Nová Lhota, knihovna, 17.00 hod. autorské čtení

26. října, Luhačovice, Městská knihovna, 17.30 hod. Žítkovské čarování

27. října, Štítná nad Vláří, místní knihovna, 17.00 hod. Žítkovské čarování

30. října, Brno, Památník Jiřího Mahena, 18.00 hod. Žítkovské čarování

3. listopadu, Vacenovice, místní knihovna, 18.00 hod.  autorské čtení

6. listopadu, Rožnov p. Radhoštěm, Městská knihovna, autorské čtení, beseda o tvorbě

7. listopadu, Vigantice, knihovna, autorské čtení, beseda o tvorbě

9. listopadu, Rohatec, Obecní knihovna, 17.00 hod. autorské čtení

10. listopadu, Mistřice, Jdu Slováckem krásným; autorské čtení.

21. listopadu, Kostelec na Hané, knihovna, 17.00 hod., Žítkovské čarování

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení

5. prosince, Koryčany, Městská knihovna, U nás na Slovácku, autorské čtení

17. ledna 2018, Záhlinice, Muzeum F. Skopalíka, Žítkovské čarování

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode