... novinář a publicista ...

Fejeton červnový - studánkový

04.06.2014 16:35

Studánky kolem nás i v nás

O druhé květnové sobotě jsme na Smraďavce u pramene, který vytéká u kaple sv. Kříže, křtili knížku o chřibských studánkách. Kamarádi z Expedice Chřiby Jiří Blaha a Bořek Žižlavský o nich napsali knížku. Jen den před křtem a požehnáním, které provedl pravoslavný kněz otec Kliment ze Střílek, jsme se v pátečním Slováckém deníku (10.5) dočetli o jiné známé studánce, pojmenované podle sochařského reliéfu dvou lvích hlav, které z obou stran zdobí pramen a které založily proslulost této studánky nedaleko Bunče. Na Smraďavce křtu přihlížela asi stovka těch, kteří si studánek z mnoha důvodů cení a rádi se u nich při svých toulkách přírodou zastavují. V případě Lvích hlav stačil jediný ničemný člověk, aby dal najevo svoji zlobu a nenávist. Jak jsme měli možnost vidět na fotografiích, nejspíše kladivem nebo kovovou tyčí rozmlátil ony lví hlavy, vloni na podzim opravené, renovované. Nějaký opilý nebo zdrogovaný magor, řekneme si, ale stejně v nás poněkud zatrne, když si uvědomíme, jak přibývá agresivity obecně, nejen vůči neživým předmětům, ale i vůči lidem. Stačí si připomenout výjevy řádění primitivů vydávajících se za fotbalové fanoušky.

Avšak vraťme se ke studánkám. Z dětství si jich pamatujeme víc, než o kolika víme dnes. Jak jsme dorůstali, jakoby se vytrácely z přírody kolem nás.  Ale nemylme se. Studánek, jak to potvrzuje i zmíněná knížka, zůstalo ještě dost, jenomže je nevidíme a někdy už ani vidět neumíme. Jistě to bude tím, že dnes jako dospělí jezdíme po silnicích, chodíme po chodnících a i do přírody se vydáváme jen po vyšlapaných a značených cestách. Když jsme byli malí a s kamarády podnikali objevitelské a velice dobrodružné výpravy do nejvzdálenějších a nejskrytějších míst v blízkosti našich domovů, třeba do Kunovského lesa, neušlo nám veverčí doupě, sojčí hnízdo, mraveniště pod smrkem, natož studánka. Žádnou jsme neminuli, aniž bychom se k ní nesklonili a neochutnali studenou vodu prýštící z hlubin země nebo ze skály. Z hluběnek jsme vodu nabírali do dlaní a tu, která vytékala z trubky, jsme chytali do korýtka vytvořeného zaháčkovanými prsty obou rukou. Jenomže jak jsme rostli, začali jsme se dívat na svět z větší výšky a mnohé, co jsme intenzivně vnímali jako děti, se nám začalo vytrácet z obzoru. Studánky v lesních tišinách i při cestičkách v polích patřily k tomu, co odcházelo s naším dětstvím. A místo nich jsme objevovali věci a vztahy jiné, stejně krásné. Hluboké studánky v očích žen, po nichž jsme toužili a do nichž jsme se tu šťastně, tu nešťastně zamilovávali. A přišel čas, kdy jsme se nemohli vynadívat do studánek očí svých maličkých dětí. A jak jsme zráli, objevovali jsme již nejen studánky, ale studnice vědění a moudrosti v knihách, v básnictví, v románech, v divadle, v umění dramatickém, výtvarném i hudebním. My, kteří žijeme na Slovácku, se občerstvujeme ještě v jedné studánce, jíž nazýváme studánkou vody živé. Tou je pro nás lidová píseň. Ta Z ní čerpáme sílu i naději.

Ve studánkách bývala voda vždy průzračně a čistá. A tak se studánka stala symbolem čistoty. Čistoty vnější, viditelné i vnitřní, duchovní.

 Je kolem nás hodně špíny a mnohé studánky jsou jí zaneseny. Bez čisté vody se ale žít nedá. Pojďme proto prameny a studánky nalézt, vyčistit a otevřít.  Možná nás v tu chvíli napadne, že je na čase, abychom něco udělali i s tou studánkou, která je v každé lidské bytosti, v každém z nás. Vyčistit ji, dá fušku, ale dá se to zvládnout. Musí se to zvládnout. Bez čistých lidských duší, by ztratily smysl nejen studánky, ale i veverčí doupata, sojčí hnízda či mraveniště pod smrkem. A naše děti a vnuci už by neměli co a proč objevovat na velmi dobrodružných výpravách. A kdoví, jestli by pak byli schopni zahledět se do studánek očí milované bytosti.

Pojďme hledat studánky! Dokud je ještě čas.

                                                   

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY, AUTOSRKÁ ČTENÍ

21. října, Památník Velké Moravy St. Město, 13.00 hod. Příběh Velké Moravy. (Neveřejná akce.)

23. října,  místní knihovna Slavkov u Uh. Brodu, 17.00 hod. Žítkovské čarování

24. října, Nivnice, místní knihovna, 17.00 hod. beseda o tvorbě

25. října, Nová Lhota, knihovna, 17.00 hod. autorské čtení

26. října, Luhačovice, Městská knihovna, 17.30 hod. Žítkovské čarování

27. října, Štítná nad Vláří, místní knihovna, 17.00 hod. Žítkovské čarování

30. října, Brno, Památník Jiřího Mahena, 18.00 hod. Žítkovské čarování

3. listopadu, Vacenovice, místní knihovna, 18.00 hod.  autorské čtení

6. listopadu, Rožnov p. Radhoštěm, Městská knihovna, autorské čtení, beseda o tvorbě

7. listopadu, Vigantice, knihovna, autorské čtení, beseda o tvorbě

9. listopadu, Rohatec, Obecní knihovna, 17.00 hod. autorské čtení

10. listopadu, Mistřice, Jdu Slováckem krásným; autorské čtení.

21. listopadu, Kostelec na Hané, knihovna, 17.00 hod., Žítkovské čarování

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení

5. prosince, Koryčany, Městská knihovna, U nás na Slovácku, autorské čtení

17. ledna 2018, Záhlinice, Muzeum F. Skopalíka, Žítkovské čarování

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode