... novinář a publicista ...

Fejeton na říjen

16.09.2011 21:49

  Někteří lidé v sobě objeví spisovatelské střevo až ve zralém věku. Stalo se tak i primáši Burčáků ing. Františku Ilíkovi (1948), jemuž se staly životní náplní železnice a cimbálová muzika. Když dospěl do věku seniorského a zjistil, že v době hudebních produkcí se fanynky, v jejichž obležení bylo vždy tak příjemné pobývat, začaly vytrácet k Mladým Burčákům a k muzikantům ještě mladším z Ohnice, Hory, Harafice a mnoha jiných muzik, usedl k počítači a sepsal monografii rodné obce Míkovic. Vyšla v loňském roce. Ale nedosti na tom, slovesný talent dosud potlačovaný houslovou virtuozitou se v něm probudil k životu a hledal další ventil. Objevil jej v nářečí. Nejdříve sám, později se skupinou spolupracovníků začal usilovně shromažďovat slova z nářečí, kterým se mluví v jeho rodných Míkovicích, ale i v Kunovicích, Derfli, Véskách, Podolí a Popovicích. Tak vznikl Slovník nářečí regionu Dolní Poolšaví, obsahující několik tisíc slov nářeční podoby jazyka. Doplněn vtipnými kresbami malíře Moarcha Evena, Bretoňce, který právě v Míkovicích byl před lety „pokřtěn“ na moravského Slováka, je cenným tezaurem místní jazykové kultury, vzácným dokumentem mizející podoby jazyka i pěknou knížkou, jíž se dá ve chvílích volna listovat a vzpomínat na doby, kdy „slovo nebylo kameň, abys do něho kopl“.
Nářečí je nejspanilejší podoba mateřského jazyka. Je to řeč spjatá se zemí a s člověkem v konkrétní situaci, a proto právě o něm platí, že nic lidského mu není cizí. Slova dialektu jsou jako výšivka, jako zdobný detail, který vytvořen a uspořádán svým tvůrcem a nositelem, udává charakter oděvu, kroje, jako celku. Není bez zajímavosti, že právě popis kroje se podnes bez nářečních tvarů neobejde.
  Z mezilidské komunikace nářečí pohříchu mizí. Je to škoda, neboť s nářečím se z jazyka vytrácí jeho bohatost, rozmanitost přirovnání, příměrů, pojmenování, jeho šťavnatost. Nářeční výrazy jsou často emocionální, odrážejí citový postoj mluvčího, a tím popisují svět kolem sebe výstižněji a básnivěji.
  Současné trendy v jazyku vedou nikoliv k bohaté rozmanitosti, ale naopak k tupé chudobě a omezenosti, patrně jako výraz duchovní a citové chudoby dnešní generace. Příkladem může být slovo super, které dnes může znamenat současně cenu nejvyšší i nejnižší. Nebylo tomu tak vždy, ještě za mého dětství mělo kupř. slovo malá mnoho synonym - malučká, malučenká, malučičká, malulinká, malilinkatá, ať již se hovořilo o Aničce, Anči, Andulce, Andulence, Ančulence, Nance, nebo Anince. A což teprve nadávky. Fanoš Holmes Ilík jich zaznamenal v malém regionu bezmála sto padesát. Nevíte, komu se říkalo bembek, blvoň, demela, drban, drnda, guran, chambala, karhan, krhél, plecmera, mozgál, ošmera, hauda, šubra, nebo hogan? Stačí zalistovat ve slovníku.
  Na závěr jsem vybral několik ustálených rčení, kterými by obohatil novinové zpravodajství Jožka Pavlíček z Kunovic, kdyby nebyl lidovým vyprávěčem, ale parlamentním zpravodajem:
  „Když přistoupil k mikrofonu poslanec, na němž byla patrná společenská únava, ozvalo se z opozičních řad: „Dajte pánovi kýbl, sviňa bude blut!“  Hleděl jak vyoraná myš a plantal páté přes deváté. Vystřídala ho paní poslankyně, taková ani rici, ani cici, ale hlupotú handlila dokonale. „Darmo mele pyskem“, šuškali si v prvních lavicích. Ministr, který přišel k mikrofonu po ní, cigánil, až sa mu od huby prášilo. Nevěřili mu, ani když řekl dobrý deň! Ale on  držal sa svého, jak hovno košule. „Co naščíme proti větru? Brusel tak rozhodl, musíme to schválit!“ skončil svoji řeč.
A bylo po rodině, všichni se rozhádali až předsedkyně sněmovny bác do stola, a bylo po řečnování.
Probudilo to ministra, co do té doby dřímal jako kůň u hospody. „Co je volovi po sobotě, když ho v pátek zabijú,“ řekl jenom a zase usnul.
Po zasedání se všichni sešli ve sněmovním bufetu. „Co bylo, bylo, dáme si po štamprli!“

                                         

 

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY, AUTORSKÁ ČTENÍ

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení

5. prosince, Koryčany, Městská knihovna, U nás na Slovácku, autorské čtení

17. ledna 2018, Záhlinice, Muzeum F. Skopalíka, Žítkovské čarování. Spolu s Gajdoši z Kopanic

29. ledna, Žítková, penzion, Žítkovské čarování (neveřejná akce)

8. února, Slavičín, Městská knihovna, Jdu Slováckem krásným, autorské čtení. Spolu s Vlčnovskými búdovými umělkyněmi

24. dubna, Rohatec, knihovna, Žítkovské čarování. Spolu s Gajdoši z Kopanic.

17. ledna, Muzeum F. Skopalíka, Záhlinice, Žítkovské čarování. Spolu s Gajdoši z Kopanic

29. ledna, Penzion Kopanice, Žítková, Žítkovské čarování

26. dubna, Knihovna Rohatec. Žítkovské čarování. Spolu s Gajdoši z Kopanic

27. května, Vlčnov, Zpívání pro krála. V rámci Jízdy králů. Spolu s M. Potykou a V. Doskočilem

9. listopadu 2018, Mistřice, hostinec U Knotů, 18.00 hod., Záhadná jízda králů

 
 

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode