... novinář a publicista ...

Fejeton na září

30.08.2011 22:51

  Jeden z Renčínových kreslených vtipů, které čas od času kolují po internetu, mě pobavil tak, že jsem si ho zkopíroval a občas jím škádlím české turisty, kteří se přicházejí na Památník Velké Moravy poučit o dávných časech za krále Svatopluka, kdy jsme my, Moravané, patřili ke křesťanské elitě, zatímco „čížci“ byli ještě pohanskými barbary. Na tom kresleném vtipu je moravský vinař před svým sklípkem s horizontem Pálavy za zády, který gestem ruky ukazuje směr zvědavému turistovi se slovy: „A tudy hnali Moravané praotce Čecha, když chtěl vylézt se svými lidmi na Pálavu.“ Blaží mě ta moravská škodolibost, na niž turista nenalezne odpověď. Měl bych se ale současně taky trochu urazit, protože jsem nejen Moravan, ale taky Čech, a to z maminčiny strany. Maminčina maminka, moje babička, pocházela ze srdce středních Čech, z kraje podřipského, z Roudnice nad Labem, kde byl můj pradědeček Verner podkovářem u hraběte Lobkowice, jemuž patřilo roudnické panství. V roudnickém zámku měl pradědeček kovárnu, kde pečoval o dobré okutí všech běloušů, vraníků i grošáků, které měl hrabě ve stáji.

  Protože fejeton do měsíčníku je třeba dodat redakci již v polovině měsíce předešlého, zářijový mi bylo třeba napsat v době, kdy jsem se jako každoročně toulal kolem Řípu. Zajímá mě totiž, zda praotec Čech skutečně došel až na Říp. A je-li tu někde jeho hrob, jak o tom píše Václav Hájek z Libočan. Hledání věnuji hodně času, leč zatím marně. A to bydlím ve Ctiněvsi, jen pár kroků od místa, kam Václav Hájek z Libočan Čechův hrob situoval. Někteří říkají, že není nic pošetilejšího, než hledat památku na někoho, kdo nikdy neexistoval. S tím nemohu souhlasit. Když mají Bavoři svého praotce Bavora, proč by se Čechové měli vzdát praotce Čecha?  Faktem je, že jedinou významnou památkou na praotce Čechů, kterou jsem dosud objevil, je hospoda U praotce Čecha, kde točí výtečné litoměřické pivo a podávají uleželé utopence. A na zdi výčepu visí obraz praotce (v rozmáchlém gestu), který, když byl zahnán od Pálavy, vylezl na Říp a hrozí z něho Moravanům, že jim to jednou spočítá, což se mu v pozdějších generacích skutečně podařilo. Na Řípu žádné památky na praotce není, jen rotunda sv. Jiří, která ale s prvním Čechem nemá nic společného, neboť je křesťanská, zatímco praotec Čech byl pohan.

  Čím déle marně hledám kořeny češství, tím častěji se mi vtírá myšlenka, že žádné neexistují. Podle hypotézy archeologa prof. Viléma Hrubého byl v metropolitním kostele na výšině v Sadech pochován moravský král Svatopluk. Vysokou míru pravděpodobnosti potvrdil před lety i věhlasný antropolog prof. Vlček, který zkoumal ostatky nalezené v honosné hrobce vyzdobené freskami. Ten také zjistil, že muž v hrobě na Sadech a český kníže Bořivoj měli stejnou odchylku zvukovodu, jakou se vyznačují všeho všudy 3% populace. Pokud ten muž pochovaný v Sadech je skutečně Svatopluk, pak on a Bořivoj byli příbuzní. Znamenalo by to také, Přemyslovci vzešli z Mojmírovců. A že si praotce Čecha vymyslel Kosmas, stejně jako Přemysla Oráče, aby odčinil pohanu od Pálavy. Zda tomu tak bylo, se dnes dá věrohodně zjistit genovou analýzou ostatků z obou hrobů, tedy (zatím domnělého) moravského krále Svatopluka a českého knížete Bořivoje. Právě proto, že výsledek takového zkoumání je nezvratný, žádný kompetentní Čech takové zkoumání nenavrhl a žádný kompetentní Moravan se je navrhnout neodvážil. A koneckonců té trochy peněz, co z nás vláda stačí ještě vyždímat, je zapotřebí na jiné, potřebnější věci, třeba na úplatky, prohrané arbitráže, nákup zbraní, výstavbu předražených dálnic a pomoc zadluženým bankéřům.

  A právě proto, že s tím nikdo nic nedělá, rozhodl jsem se začít v Čechách o moravských předcích Čechů osvětovou kampaň. Zítra, tedy 14. srpna, o dosud tutlaných skutečnostech budu informovat štamgasty v hospodě U praotce Čecha ve Ctiněvsi, v dalších dnech hodlám potírat „český blud“ v hospodách v Kostomlatech, Vražkově, Krabčicích, Bechlíně, Rovném, Klenči, Straškově, Charvatcích a Horních Beřkovicích. Podaří-li se mi do konce srpna z Čech bez úhony uprchnout, pak budu viděn v září ve Slováckém divadle na představení předplatitelské skupiny F. I pokud by se se mnou něco stalo, mám pomocníky, pokračovatele. Již pár let se v předvánočním čase vydává do Čech vlakem skupina zpěváků od nás ze Slovácka v čele s Vladanem Nejezchlebou. Po pěším výstupu v krojích na Říp zpívají u rotundy sv. Jiří, vysvěcené ve 13. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, moravské lidové písně.  Malý, ale slibný začátek. Média jejich výjimečné akci bohužel dosud nevěnovala nejmenší pozornost. Inu nedivme se, jsou jen obyčejní heterosexuálové.

Z podřipského kraje: Jiří Jilík

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY S AUTOREM

21. června, knihovna Beroun. Žítkovské čarování.

24. června, Strážnice, skanzen, 11.00 hod. Slovácká čítanka, pořad v rámci MFF Strážnice.

27. června, Boršice,  18.00 hod. beseda o knize Muž, který viděl démona

10. listopadu, Mistřice, Jdu Slováckem krásným; autorské čtení.

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení.

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode