... novinář a publicista ...

IV. kapitola - Hrob arcibiskupa Metoděje byl v Poolšavní bráně - díl 2

23.08.2010 21:47

Až v roce 1958 se vydal na sadské návrší archeolog Vilém Hrubý z Moravského zemského muzea, který měl za sebou již řadu významných velkomoravských objevů ve Starém Městě. Při orbě na polích právě na západním výběžku ostrožny byly rozorány nějaké hroby a kosterní pozůstatky se tak ocitly na povrchu. Když na místě zjistil také vyorané kameny, zbytky malt a další nálezy, které naznačovaly přítomnost neznámé stavby, rozhodl se návrší prozkoumat. V jeho rozhodnutí ho podporoval již zmíněný kunovický archeolog Antoš Horsák, člen Hrubého archeologického týmu, v jehož romantické koncepci velkomoravské minulosti Kunovic hrála tato místa podstatnou roli – situoval na výšinu nad Derflí, ovšem na základě neprůkazných etymologických důkazů, Dowinu análů Fuldských, tedy velkomoravský Děvín. Horsák se mýlil v přesném určení místa – Děvín hledal v blízkosti současného farního kostela - a v názvu lokality; archeologický průzkum Viléma Hrubého však jeho přesvědčení, že právě těmito místy „procházely“ velkomoravské dějiny, vlastně potvrdil. Kopáči Viléma Hrubého prozkoumali několik desítek slovanských hrobů a ještě v tomtéž roce narazily jejich krompáče na kamenné zdivo. Během několika následujících týdnů se před jejich očima objevily kamenné základy stavby. Vilém Hrubý již měl zkušenosti s výzkumem základů velkomoravského kostela ve Starém Městě Na Valách, a tak odkrývání pozůstatků stavby na sadské výšině rychle pokračovalo. O necelé dva roky později již mohl na setkání archeologů v Liblicích prohlásit: Objevil jsem biskupskou rezidenci!

Špitálky na sadské ostrožně dnes patří k oblíbeným vycházkovým místům Hradišťanů. Pozůstatky někdejšího Metodějova sídla - základové zdivo, vytvářející obrazec komplikovaného půdorysu kdysi monumentální stavby, s vnitřními plochami vysypanými štěrkovým pískem -, dodávají těmto místům prazvláštní přitažlivost. Nicméně zapálit svíčku k Metodějovu hrobu již nepřichází nikdo.

Jak by také mohl, když nevíme, kde ten hrob je?

Kladu otázku, abych vyprovokoval odpověď.

„Ale víme,“ odpovídá docent Luděk Galuška, který mne zde již očekává. Padesátiletý rodák z Ostrožské Nové Vsi, archeolog Moravského zemského muzea v Brně, je pokračovatelem v díle profesora Viléma Hrubého. Využívám toho, že návštěva jednotlivých veligradských lokalit, a tedy i Sadů, je jeho každoročním rituálem. Usedáme na lavičku na výhledové terásce těsně nad zbytky stavby.

„To, že byl Metoděj pohřben zde, je hypotéza, ale vezmeme-li v potaz historické prameny, které máme k dispozici, a současné výsledky archeologických výzkumů, pak ze všech teorií, které byly na toto téma vysloveny, se nejvíce blíží reálné možnosti,“ dodal, a začal vypravovat.

„Hrob svatého Metoděje hledaly generace nadšenců a na základě interpretací historických i archeologických pramenů se ho pokoušely nalézt i desítky seriózních vědců. Neúspěšně. Problém je v následující: Víme, že Metoděj na Moravě žil, že zde také v roce 885 umřel a víme dokonce, kde byl pochován – v kostele, při kterém působil a který náležel k jeho arcibiskupské rezidenci. Máme k dispozici pramen, staroslověnskou legendu Život svatého Metoděje, který popisuje pohřební obřad: „Když se na Květnou neděli shromáždil všechen lid, vešel Metoděj do chrámu, a poněvadž byl nemocen, vyslovil požehnání císaři, knížeti i duchovenstvu i lidu, a řekl: „Opatrujte mne, dítky, do třetího dne.“ Tak se i stalo. Když svítalo na třetí den, řekl naposled: „V ruce tvé, Pane, poroučím svou duši“. Zesnul v rukách kněží šestý den měsíce dubna v třetí indikci roku šest tisíc tři sta devadesát tři od stvoření světa. (6. dubna 885.) Učedníci jej zavinuli do rubáše a učinili mu důstojné pocty, smuteční obřady vykonali latinsky, řecky a slovansky a pochovali jej v katedrálním chrámu. I přidružil se k svým otcům a patriarchům a prorokům, učitelům a mučedníkům. Lidí pak se sešel nesčíslný zástup, provázeli jej se svícemi a oplakávali dobrého učitele a pastýře, mužské pohlaví i ženské, malí i velcí, bohatí i chudí, svobodní i otroci, cizí i tuzemci, nemocní i zdraví...“

Pro určení místa hrobu je to ovšem málo, ale naštěstí máme ještě jeden zpřesňující údaj v krátkém prologu o Cyrilu a Metoději: „Leží ve velkém chrámu moravském po levé straně za oltářem svaté bohorodičky“.

Tou podstatnou informací, kterou nám tyto prameny sdělují je, že na Moravě existoval chrám nazývaný synodní, katedrální nebo metropolitní, vybudovaný při sídle, residenci arcibiskupa, metropolity. Do tohoto chrámu svolával arcibiskup synodu, tedy shromáždění duchovních arcidiecéze, jež rozhodovalo o závažných otázkách v církvi. V těch pramenech ovšem není uvedeno, kde se ten nejdůležitější z kostelů nalézá. A tady přichází na řadu archeologie.

Základy metropolitního chrámu na sadské výšině. Foto autor.

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY, AUTOSRKÁ ČTENÍ

21. října, Památník Velké Moravy St. Město, 13.00 hod. Příběh Velké Moravy. (Neveřejná akce.)

23. října,  místní knihovna Slavkov u Uh. Brodu, 17.00 hod. Žítkovské čarování

24. října, Nivnice, místní knihovna, 17.00 hod. beseda o tvorbě

25. října, Nová Lhota, knihovna, 17.00 hod. autorské čtení

26. října, Luhačovice, Městská knihovna, 17.30 hod. Žítkovské čarování

27. října, Štítná nad Vláří, místní knihovna, 17.00 hod. Žítkovské čarování

30. října, Brno, Památník Jiřího Mahena, 18.00 hod. Žítkovské čarování

3. listopadu, Vacenovice, místní knihovna, 18.00 hod.  autorské čtení

6. listopadu, Rožnov p. Radhoštěm, Městská knihovna, autorské čtení, beseda o tvorbě

7. listopadu, Vigantice, knihovna, autorské čtení, beseda o tvorbě

9. listopadu, Rohatec, Obecní knihovna, 17.00 hod. autorské čtení

10. listopadu, Mistřice, Jdu Slováckem krásným; autorské čtení.

21. listopadu, Kostelec na Hané, knihovna, 17.00 hod., Žítkovské čarování

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení

5. prosince, Koryčany, Městská knihovna, U nás na Slovácku, autorské čtení

17. ledna 2018, Záhlinice, Muzeum F. Skopalíka, Žítkovské čarování

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode