... novinář a publicista ...

Odešla Jana Neničková

20.12.2008 11:01

Jsou tomu tři roky, co vlčnovský Klub sportu a kultury vydal v novém spanilém vydání moji knížku pověstí Vlčnovské vyprávěnky. Křest byl stanoven – jak jinak – v předvečer slavností s jízdou králů. Soubor Vlčnovjan mi při té příležitosti přichystal nádherné představení: vybral několik vyprávěnek a zinscenoval z nich pásmo, v němž zaznívalo slovo i hudba a nechyběl tanec. A protože jedna z těch vyprávěnek je o tom, jak vznikly na Slovácku kroje, zaplňovali scénu postupně nejen Vlčnovjané, ale i lidé z jiných národopisných oblastí – Dolňáci od Strážnice i z Kunovic, Podlužáci i Kopaničáři atd. Na scéně se odehrával kus barvitého lidového divadla – lidového námětem, ale kultivovaného a profesionálního vlastním provedením. Pod pořadem Vlčnovských vyprávěnek byly podepsány dvě ženy, vedoucí Vlčnovjanu Marta Kondrová a choreografka Jana Neničková. Má další slova budou patřit Janě, která už si je, bohužel, nikdy nepřečte.

Je to tak - míváme často mylný dojem, že lidé, kteří jsou skutečnými osobnostmi a jdou s námi nebo vedle nás kus cesty životem, že takoví lidé nejsou smrtelní a že tu s námi budou jednou provždycky. Vysokou kvalitu toho, co umějí, vnímáme tak samozřejmě, že s nimi o tom hovoříme jen zřídka, protože oni přece jiní než dobří nemohou být, a tak proč o tom klábosit.

Jana Neničková dobrá byla. A byla také plachá. Jen málokdy zavedla řeč sama o sobě. Vždy skromná a nenápadná byla kdesi za scénou a zdálo se mi, jako by sama vytvářela kolem sebe obranný val, přes který vpustila jen málokoho. Folkloristé, byť si to připouštějí nebo ne, patří do skupiny exhibicionistů. Milují potlesk a předvádění. I Jana ráda stavěla na odiv to, co umí, ale neuměla - nebo snad ani nechtěla? - nahlas vykřiknout svůj podpis. Její inscenace folkloru patřily k tomu nejlepšímu, s čím bylo lze se na folklorních scénách v posledních letech setkat. Uměla pracovat s lidmi, ale i s rekvizitou, oděvem, prostorem. A za pomocí toho všeho vytvářela živé obrazy, které snesly výtvarná měřítka. Folklorní představení nemají jako ta divadelní možnost  putovat z jedné štace na druhou. Zrodí se a zpravidla i umírají s místem své premiéry. Hlavně proto se mi zdá trápení a smrt šestačtyřicetileté Jany Neničkové nespravedlivá. Mělo ji potkat ještě mnohem víc pódií a mnohem větší scény, než byla ta ve vlčnovská. A my, které opustila, ať už šlo o Vlčnovjany, Čechovce nebo přátele z buchlovického Folklorního studia, jsme přišli o možnost vyslovit to, co jsme měli říci již dávno: „Jano, moc jste nám pomohla a ukázala hodně krásy. Máme vás rádi.“ Dnes už můžeme říci jenom „Měli jsme vás rádi a budete nám chybět.“

Jiří Jilík, Slovácký deník, 19. 12. 2008

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY S AUTOREM

1. srpna Uh. Hradiště, Park Rochus,  18.00 hod.,Žitkovské čarování. Účinkují sbor Čečera a Gajdoši z Kopanic

15. srpna, Uh. Hradiště, Kafeuprostřed, 19.30 hod., O Hradišti a Slovácku s Vladimírem Doskočilem

14. září, Kunovice, Městská knihovna Kunovice, 17.00 hod. Žítkovské čarování

27. října, Štítná nad Vláří, Místní knihovna, Žítkovské čarování

6. listopadu, Rožnov p. Radhoštěm, Městská knihovna, autorské čtení

10. listopadu, Mistřice, Jdu Slováckem krásným; autorské čtení.

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení.

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode