... novinář a publicista ...

V pátek 7. 12. jsme se v Uh. Brodě rozloučili s básníkem Miroslavem Kapinusem

10.12.2012 20:40

Za Miroslavem Kapinusem

 

  Básníci zpravidla odcházejí tiše a nenápadně, takřka zapomenuti. Zvlášť v době, která poezii moc nepřeje. Stejně tiše a nenápadně ve věku osmdesáti let opustil v pátek 30. listopadu tento svět Miroslav Kapinus, muž nadaný schopností zobrazovat svět v básnivých metaforách, které mají tu moc, že nás zobrazením skrytých krás života a světa smiřují s mizerií reality. Jeho poezie ať již milostná anebo inspirovaná Moravou

a světem lidových tradic patří k tomu nejcennějšímu, co naše generace na literárním poli zůstavuje svým potomkům.

  Mirek si potěšení z poetického tvoření, z krásné hry s jazykem, nenechával pro sebe, ale jako kantor pro ně získával své žáky. Jeho literární a čtenářský kroužek na Základní škole ve Strání získal četná prestižní ocenění a byl po řadu let nejlepším v republice. Pan učitel učil své žáky češtinu nejen milovat, ale především ctít její zákony. Věděl, že s jazykem je to jako s drahokamem. Teprve vybroušený se stává třpytícím se skvostem. A přesně tak přistupoval k lyrice. Nezjednodušoval si cestu volným veršem, hledal rýmy, cizeloval je, oblékal do přízvučného šatu, hledal správný slovosled, naslouchal rytmu, a prodléval u této hry tak dlouho, až se verš ve svém výsledném tvaru náhle zableskl v prostoru jazykové hlušiny jako valounek zlata v písku. Obdivoval jsem tu profesionalitu, k jejímž znakům patřila neústupnost povrchnosti pramenící z pohodlnosti, která je ve světě internetu a digitálních technologií lákavou alternativou k poctivému řemeslu, kdy uměleckému činu a jeho výsledku předchází námaha, práce, ať již fyzická nebo duševní.

  Byla jeho obliba literatury, zejména francouzské, která utvářela jeho hodnotový svět. Stal se překladatelem francouzských básníků, autorem esejů s frankofonní tématikou, ale psal i fejetony, v nichž se vyznával z lásky ke své domovině, Vysočině, odkud pocházel, i Slovácku, okouzlený intenzitou lidových tradic. 

  Jsem rád, že jsem na počátku 90. let mohl stát u zrodu jeho básnické sbírky Moravské ticho (Moraviapress 1992), kterou doprovodil svými ilustracemi grafik Karel Beneš. A jsem pyšný na to, že ještě na počátku třetího tisíciletí vycházela v příloze těchto novin Mirkova čtyřverší jako upozornění čtenářům, že poezie stále existuje.

  „Básník chce být čten a pochválen…“, napsal František Halas. Mirku, vždy jsem rád četl Tvé verše a dnes – bohužel už jenom nekrologem - naplňuji druhou část vzkazu: Chválím Tě jménem svým, chválím Tě jménem Tvých žáků, chválím Tě jménem čtenářů Tvé poezie - a snad mohu – i jménem toho nejkrásnějšího jazyka, který oba tak milujeme - naší mateřštiny.

                                                Jiří Jilík

 

 

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY S AUTOREM

21. června, knihovna Beroun. Žítkovské čarování.

24. června, Strážnice, skanzen, 11.00 hod. Slovácká čítanka, pořad v rámci MFF Strážnice.

27. června, Boršice,  18.00 hod. beseda o knize Muž, který viděl démona

10. listopadu, Mistřice, Jdu Slováckem krásným; autorské čtení.

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení.

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode