... novinář a publicista ...

VII. kapitola: Byla Derfle velkomoravským Děvínem? Díl 5

04.02.2011 20:52

  To, že zaměstnal Antoše Horsáka ve svém týmu, nakonec přineslo Vilému Hrubému i určitý prospěch. Horsák znal místní terén Poolšavní brány jako málokdo. Je docela možné ba pravděpodobné, že to byl právě on, kdo na Hrubého naléhal, aby věnoval sadské výšině pozornost. A nepochybně ho také podněcoval k reviznímu výzkumu lokalit, které on sám při mnohem omezenějších možnostech zkoumal před třiceti lety.

  Vilém Hrubý žádosti vyhověl. Nový průzkum v lokalitě Na Kopci, kde Antoš Horsák objevil v roce 1936 zbytky staré zdi, byl zahájen v červnu 1966 a byl zaměřen na ověření těch částí zdiva, které nebyly odkryty dřívějšími vykopávkami. Nejdříve bylo provedeno asi osm sond sondovací tyčí. Výsledek byl nadějný – zdálo se, že by mohlo jít o zbytky chrámové stavby o velikosti 8 x 12 m s presbytářem a bočním přístavkem. Stavba byla orientována ve směru východ – západ.

  Antoš Horsák nikdy nebyl blíž životnímu triumfu než v tyto dny. Od plošného výzkumu, který již nebylo možno neprovést, očekával potvrzení své hypotézy a vypadalo to na novou senzaci. Radost ale trvala jen do chvíle, než byl podél základů vykopán podélný tunel. Ten totiž prokázal, že zadní stěna objektu je rovná a nepřechází v apsidu typickou pro kosdtelní architekturu.

  I průzkum terénu kolem zdiva znamenal pro Horsáka zklamání. V původním terénu se nenašlo nic, co by svědčilo pro velkomoravské či dokonce starší stáří stavby. Celé okolí vykazovalo v násypu opracované i neopracované kameny, pocházející patrně z destrukce stavby, a spousty střepů z 11. – 13. století. Dále bylo nalezeno mnoho hrobů, avšak bez jakýchkoli milodarů, takže jejich stáří nebylo možno určit.

  Přesto ještě svitla Antoši Horsákovi naděje. Jeho pozornost upoutal hrob těsně u zdi stavby, „kde kosti byly zpřeházeny v jemné prsti a hrob byl zadělán maltou“. Nejde snad o hrob věrozvěsta Metoděje? Archeolog se chytil této myšlenky tak vehementně, že vyvolal protireakci mezi kolegy, kteří se na průzkumu podíleli. Jeden z nich napsal v roce 1967 anonymní článek do místního zpravodaje. Uvádí v něm: „Soudě podle stavu kostí, které jsou silně zvětralé a neúplné, dá se říci, že jde o kosti mnohem starší než ty, které byly nalezeny v tomtéž násypu. V žádném, případě však nejde o hrob původní, poněvadž se nalézá v násypu, kde se objevují střepy z 11. – 13. století.“ A jedním dechem dodává: „Přesto, že je tento hrob velmi zajímavý, není zde naprosto důkazů, že jde o hrob. sv. Metoděje. Tento názor je naprosto vědecky neprokazatelný!“

  Tento dovětek je nepochybně adresován kunovickému archeologovi, který interpretaci svých objevů podřizoval svým představám a nebylo tomu jinak ani v tomto případě.

  Tak se sen Antoše Horsáka o Děvíně a metropolitním chrámu v Derfli rozplynul vniveč. Výzkum přesto nebyl zbytečný a přinesl mnohá zajímavá zjištění. Zeď prokazuje značné stáří a konstatování, že objekt byl postaven v rozmezí let 400-1200, lze nejspíše vyložit tak, že jde o ranně středověké zdivo, v němž byl druhotně použit římský stavební materiál. Nebylo to ovšem první zjištění tohoto druhu; v oblasti Veligradu jsou stavby s použitím římských cihel známy a jde tedy o další doklad existence dosud neobjeveného římského tábora či většího sídla v našem prostoru. Většina střepového materiálu, mj. i zbytky cisterciáckých dlaždic, byla datována do 11. – 14. století. Za nejzajímavější je považován kámen opracovaný do podoby ďáblíka s polotváří, patrně z pohanských dob.

 Nicméně doložit velkomoravskou minulost kostela Narození Panny Marie v Derfli se Antoši Horsákovi nepodařilo. Archeolog se sice nevzdal svého přesvědčení, ale po tomto fiasku zůstal ve svých názorech osamocen, opuštěn i těmi, kteří do té doby ještě přikládali jeho názorům nějakou váhu.

  Vypadalo to, že otázka hrobu sv. Metoděje v kostele Panny Marie v Derfli je tak jednou provždy uzavřena.

  Ale bylo to jen zdání. O třicet let později byla k životu probuzena znovu jedním knězem – senzibilem.

  Ale o tom až příště.

(Pokračování za 14 dnů)

 

 

 

Prostor, kde Antoš Horsák zkoumal pozůstatky zdí neznámé stavby, původně

považované za kostel.

 

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY S AUTOREM

1. srpna Uh. Hradiště, Park Rochus,  18.00 hod.,Žitkovské čarování. Účinkují sbor Čečera a Gajdoši z Kopanic

15. srpna, Uh. Hradiště, Kafeuprostřed, 19.30 hod., O Hradišti a Slovácku s Vladimírem Doskočilem

14. září, Kunovice, Městská knihovna Kunovice, 17.00 hod. Žítkovské čarování

27. října, Štítná nad Vláří, Místní knihovna, Žítkovské čarování

6. listopadu, Rožnov p. Radhoštěm, Městská knihovna, autorské čtení

10. listopadu, Mistřice, Jdu Slováckem krásným; autorské čtení.

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení.

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode