... novinář a publicista ...

VI. kapitola - Byly Kunovice biskupskou rezidencí? Díl 4

29.11.2010 19:51

Náš příběh má další pokračování v roce 2003. Iniciativy se v něm uchopil Bořivoj Minář, pedagog Vyšší odborné školy v Kunovicích. Za pomoci Slováckých novin se mu podařilo rozvinout kampaň vedoucí k obnovení průzkumu kunovického kostela. Upozornil na ústní tradici, podle níž v podzemí je krypta a v ní tři neznámé hroby. Podle jeho soudu by mohlo jít o druhotný hrob arcibiskupa Metoděje a jeho dvou nástupců biskupů Jana a Silvestra, o nichž mluví Granum catalogi. Pokud by se podařilo prozkoumat kryptu, mohlo by to znamenat potvrzení věrohodnosti Grana.

I rozpačitý Kohoutkův výzkum přispěl k tomu, že Minářovo úsilí padlo na úrodnou půdu a vzbudilo zájem veřejnosti i radnice. A pomohla i šťastná náhoda – fara v tom roce naplánovala výměnu dlažby v kostele, což poskytovalo jedinečnou a na další desetiletí také jedinou možnost, jak do kunovického podzemí nahlédnout. Při podobných pracích v památkových objektech je totiž ze zákona vyžadován archeologický dozor a nejinak tomu bylo i v tomto případě. A tak v roce 2003 se zapojuje do luštění záhady kostela archeolog Slováckého muzea Miroslav Vaškových.

Pod strženou dlažbou byla vrstva stavební suti. Když ji zedníci odstranili, vyrýsovaly se v prostoru kněžiště obrysy dvou krypt. Všem přítomným se zatajil dech. Tak přece jen mělo vypravování o hrobech v podzemí reálný základ, byla první myšlenka, která napadla ty z přítomných, kteří byli do problému zasvěceni a znali jeho historii. Byla to předčasná radost. Poslechněme si dále nálezovou zprávu vypracovanou archeologem po dokončeném výzkumu.

„Po levé oltářní straně byla zdokumentována krypta o rozměrech 250x110 cm a hloubce 120 cm, která byla již vybraná na žluté jílové podloží promíšené pískem. Krypta byla zděná z červených cihel a ukončena na vrchní straně valeným obloukem z téhož materiálu. Neobsahovala žádný archeologický ani antropologický materiál. Druhá krypta byla začištěna a odkryta v místech, kde stojí během mše obětní stůl, přímo uprostřed kněžiště. Krypta měla rozměry 138x90 cm a hloubku 125 cm. Její odkryv probíhal postupně po vrstvách o mocnosti 10 cm. Ani zde se nepodařilo objevit žádný archeologický a antropologický materiál...“

Výzkum potvrdil i existenci třetí krypty. Byla zjištěna sondou spuštěnou v blízkosti vítězného oblouku pod kazatelnou těsně u základů kostela. Sonda sahající až do hloubky dvou metrů měla zjistit charakter případně i stáří základového zdiva. Kromě toho, že základ má charakter gotického zdiva, odhalila sonda na protější straně v profilu výkopu část valené klenby pravděpodobné krypty. Ta však nebyla zkoumána, neboť takový výzkum již přesahoval ze zákona požadovaný rozsah prací a fara měla zájem na tom, aby práce na výměně podlahy byly provedeny co nejrychleji.

Nálezová zpráva sice zklamala očekávání, ale nezbavila profesora Mináře a další nadšence naděje. Ona ústní tradice vždy mluvila o kryptě pod oltářem. Je třeba hledat tam!

K průzkumu došlo hned v následujícím roce, než byly ukončeny všechny práce v kostele, tentokrát již na náklady města Kunovice. Ani tentokrát tradice nelhala, i když stejně bylo nakonec všechno trošku jinak. Pod oltářní deskou byla objevena pohřební krypta, jejíž hloubka dosahovala až do 170 cm pod podlahu kostela a v hloubce 150 cm měla rozměry 90x240 cm. Výzkum však nepotvrdil, že by někdy byla použita k uložení zemřelého a neobsahovala žádné archeologické ani antropologické nálezy. Navíc již byla v minulosti otevřena, porušena a druhotně zasypána.

Aby byl vyloučen další prostor hlouběji pod oltářem, ve smyslu krypty coby místnosti, jak o tom hovořila tradice, nechal archeolog prorazit v těch místech sondu do hloubky 93 cm a o rozměrech 20x50 cm. „Prostor v sondě byl ražen v kompaktní nenarušené štěrkové vrstvě a svou hloubkou sahal až ke druhé (odvrácené) straně oltáře směrem k sakristii. Jakýkoliv prostor pod oltářem mohl být vyloučen,“ praví se ve zprávě.

Ta by mohla být tečkou za záhadou kunovického kostela.
Není.

Nedalo mi to a jednoho dnes jsem navštívil doktora Vaškových v jeho pracovně v archeologickém oddělení Slováckého muzea „na kasárnách“. Potvrdil jen to, co už před sedmi lety napsal do zprávy: „Během výzkumu jsme nenarazili na nic, co by bylo možno považovat za doklad velkomoravského stáří některé části kostela včetně krypt. Žádná krypta pod oltářem není. Na druhé straně se prokázalo, že kostel nevznikl až v roce 1517, jak uvádějí prameny, ale už ve 13. Století, možná i dříve. A pokud jde o Velkou Moravu? Tu náš výzkum nepotvrdil, ale ani nevyloučil. Vyloučit by ji mohl pouze řádný archeologický výzkum z vnější strany kostela.“

A tak si Kunovice, přes všechny dosavadní neúspěchy hledačů jejich slavné minulosti, střeží svoji záhadu dál. Škoda, že jsou Kunovjané tak skromní. Kdyby bylo po mém, nechal bych zeď kostela osadit deskou s nápisem: Podle některých středověkých pramenů bylo po zániku Velehradu přeneseno moravské biskupství do Kunovic. Pomněte, že tento svatostánek stojí v místech, kudy kráčela historie Moravy!“

Je mnoho lživých výroků a nápisů kolem nás, vydávaných za pravdu. Tento by měl aspoň punc pravděpodobnosti.


Hrobky pod podlahou kostela sv. Petra a Pavla v Kunovicích.

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY S AUTOREM

1. srpna Uh. Hradiště, Park Rochus,  18.00 hod.,Žitkovské čarování. Účinkují sbor Čečera a Gajdoši z Kopanic

15. srpna, Uh. Hradiště, Kafeuprostřed, 19.30 hod., O Hradišti a Slovácku s Vladimírem Doskočilem

14. září, Kunovice, Městská knihovna Kunovice, 17.00 hod. Žítkovské čarování

27. října, Štítná nad Vláří, Místní knihovna, Žítkovské čarování

6. listopadu, Rožnov p. Radhoštěm, Městská knihovna, autorské čtení

10. listopadu, Mistřice, Jdu Slováckem krásným; autorské čtení.

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení.

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode