... novinář a publicista ...

Zahájení výstavy litografií Františka Pavlici

25.10.2011 21:30

Zahájení výstavy tvorby Františka Pavlici, Kunovice, obřadní síň radnice, 30.9.2011

Je tomu už pěkná řádka let, snad osm či devět, kdy jsem se poprvé o Vánocích vydal do Hroznové Lhoty shlédnout „živý betlém“, ohromnou vánoční akci: v průvodu jde do jesliček u kostela vítat jezulátko stovka krojovaných z různých koutů Slovácko. Je to úžasná podívaná, při které ožijí zimní kroje, vlňáky a kožichy, které se již běžně nenosí. V průvodu jedou se svými dary na koních Tři králové, ale poklonit se Ježíškovi přicházejí i řemeslníci, myslivci, mlynáři, prostě figury, které patří do moravského betléma. V tom rumraji na mne narazil poštmistr v poštovské peleríně, s typickou ušankou a brašnou, ve které ovšem nebyly dopisy, ale pečivo a pamlsky, které dobrosrdečný pošťák rozdává slovácké drobotině.

  Tak jsem se seznámil s Františkem Pavlicou; to on je tím pošťákem a nejen to, se svojí ženou Jitkou jsou i organizátory události, která na návštěvníka dýchne vánoční starosvětskou atmosférou. V tu chvíli jsem ještě nevěděl, že mi podává ruku také jediný výrobce došků v České republice, a také velice zajímavý kumštýř, malíř a kreslíř – František Pavlica. To je on. Ať se s ním potkáte kdykoli, při práci v dílně, ve sklepě u vína či při zkouškách hornolhotského ochotnického divadla, ve kterém působí jako herec, prostě kdekoliv a kdykoliv, zjistíte, že ten člověk se nedovede mračit; takřka neustále se usmívá. František je člověk dobrého a veliké srdce a je to poznat jak z jeho tváře, tak také z obrazů. Však se zadívejme na kterýkoliv z výjevů Slováckého roku a pocítíme z něho, že kromě výtvarných hodnot, má ještě cosi navíc, co u tvorby jiných malířů nepoznáme. Ty obrazy jsou usměvavé, doslova hřejí, jako by byly proteplené paprsky slunce. Ale ne není to jen sluníčko, je to především čarokrásný svět našeho Slovácka s jeho tradicemi, zvyky, přírodou, lidmi. Takové Slovácko zobrazuje Františka Pavlica a věřím, že vás jeho obrazy okouzlí svým lidským rozměrem, lidovou filozofií i naivní formou stejně, jako okouzlily mě, když jsem poprvé vešel do jeho ateliéru.

 František Pavlica se narodil se v roce 1971 v Hroznové Lhotě, kde žije a tvoří.  Od roku 1986 je členem výtvarné skupiny  Klubu kultury v Uh.Hradišti, který v 80. letech vedl významný pedagog, teoretik a historik umění (v době normalizace „nepohodlný“) prof. Igor Zhoř z Brna. Ten měl bezesporu na mladého výtvarníka vliv, stejně jako v praktickém malování ho ovlivnily návštěvy u malíře Karla Benedíka z Veselí nad Moravou. Věnuje se malbě, kresbě, grafice a ilustraci. Každoročně se zúčastňuje kolektivních výstav, zejména projektu „Setkání–stretnutie“, který již tři desetiletí mapuje tvorbu výtvarníků a fotografů Uherskohradišťska a Trenčínska. Osobně organizuje v Hroznové Lhotě výstavy výtvarníků a také tzv. „vojšický plenér“se svými kamarády.

    Přes malování klasické krajiny a expresivně pojednané obrazy s duchovními náměty se dostal k disciplině nejtěžší – figurálním motivům a portrétům, a oblasti těchto výtvarných žánrů se pohybuje dodnes.  Zhruba před desetiletím se nechal inspirovat poetikou insitních malířů a zejména tvorbou bretaňského malíře Moarcha Evena, s nímž se seznámil a posléze i spřátelil. Pod vlivem naivismu vytvořil v roce 2002 plakát k „živému Betlému v Hroznové Lhotě“, který rodina Pavlicova již řadu let v obci organizuje, dříve každoročně, poslední léta vždy ob rok. Výtvarnou předlohu v dílně Františka Krňávka v Rovensku zpracoval a vytiskl formou litografie, neboli kamenotisku, což je jedna z nejnáročnějších grafických disciplín.

Tak vznikla první Pavlicova barevná litografie, najdete ji také v dnešním vystavovaném souboru, společně s jedenácti dalšími. V nich se František Pavlica vydává na pomyslnou procházku Slováckem v průběhu celého roku a na cestě objevuje skrytou poetiku Slovácka s jeho zvykoslovnými rituály a slavnostmi, jako jsou  Tři králové, fašank, vynášení Moreny, šlahačka, májová,  žně, hody, vinobraní, dušičky, pouť na Antonínek. Z této ucelené kolekce vydal uherskohradišťský Klub kultury s velkým úspěchem nástěnný kalendář pro rok 2008. Stejnojmenný kalendář vydalo občanské sdružení „Halali“ na podporu dostavby rehabilitačního zařízení pro tělesně handicapované děti v obci Vysoká-Pitárné na Osoblažsku (Ostravsko).  Jednotlivé grafiky také tvoří základ Pavlicových posledních výstav a tvoří ilustrační doprovod mojí knížky „Jdu slováckem krásným II“. Jako ilustrátor se podílel i na dalších knihách - ilustroval povídky Josefa Janšty, druhé vydání knihy Fanka Jilíka „Děcka“ a „Mudrosloví národa hluckého“ Františka Rybnikáře.  František má ovšem za sebou i velké monumentální práce v Hodoníně a v Římě, kde pracoval pro poutní dům Velehrad. 

K výčtu jeho aktivit patří i účast na výstavách, ať již samostatných či kolektivních; připomeňme, že jich bylo za posledních patnáct let devatenáct, z toho tři v zahraniční, pomineme-li sousední Slovensko, pak v Itálii a v Chicagu v USA.

Na dnešní výstavě nám autor představuje jak práce malířské, kterým se po řadu let věnuje a v portrétech zachytil mnoho osobitých postav z regionu, v němž žije, tak také s tvorbou grafickou, v tomto případě s kamenotiskem neboli litografií. Kromě jiného zde představuje celý svůj již zmíněný cyklus Slovácký rok, vytvořený právě touto technikou, která je jednou z nejnáročnějších grafických technik.

 Princip litografie spočívá v chemických schopnostech kamene-jemnozrnného vápence. Základ grafického listu tvoří kresba na tento kámen litografickou tužkou, perem nebo mastnými křídami. Kámen přijímá mastnotu kresby a preparujeme-li jeho povrch leptadlem, je schopen si tuto vlastnost podržet. Odpuzuje mastnou tiskovou barvu v místech, kde není kresba, zatímco pokreslená místa ji přijímají.

Podle výtvarníkova návrhu, pomocí chemických procesů na kameni probíhá v tiskařské dílně na litografickém lisu postupný tisk jednotlivých barev. Soutiskem pěti až sedmi, případně i více barev, vzniká obraz. Obtížnost spočívá nejen v tom, že se pracuje opravdu s kamennými plochami, že soutisk barev na ploše musí být absolutně přesný, ale také v tom, že se musí na kámen kreslit zrcadlově, protože kamenná plocha je pro tisk představuje negativ. Výsledkem uměleckého tisku - společnou prací tiskaře a výtvarníka - je série grafických listů, z nichž každý jednotlivý tisk je originálem. A protože si mistr předčasem odkoupil litografickou dílnu od jednoho z kamenotiskařů v Losinách, je výtvarníkem a tiskařem v jedné osobě.

  Je pěkné být s Františkem a pozorovat jej při jeho tvůrčí práci. V jeho přítomnosti si uvědomujeme, v jak krásném kraji žijeme. Současné Slovácko je sice na pohled jiné, než to z časů našich stařenek, ale pořád cítíme, že je to kraj, který má duši.  František Pavlica k ní proniká, souzní s ní a prostřednictvím svých obrazů ji sděluje i nám. Dokud budou na Slovácku lidé jako on, budeme i my a naši potomci vědět, proč tento kraj milujeme, proč chceme žít právě zde, a nikde jinde.

 

 

 

 

 

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY S AUTOREM

21. června, knihovna Beroun. Žítkovské čarování.

24. června, Strážnice, skanzen, 11.00 hod. Slovácká čítanka, pořad v rámci MFF Strážnice.

27. června, Boršice,  18.00 hod. beseda o knize Muž, který viděl démona

10. listopadu, Mistřice, Jdu Slováckem krásným; autorské čtení.

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení.

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode