... novinář a publicista ...

Životopis

29.03.2010 19:00

Narodil se v předvečer 1. světové války 4. července 1914. Pocházel z rodiny železničního zaměstnance. Sklony k uměleckému projevu zdědil po své matce Anně, lidové písmačce. Od školních let projevoval zájem o výtvarné umění. Rodiče však pokládali „kumšt“ za nejisté živobytí a nevyhověli přání jeho učitele Dominika Černého dát chlapce na výtvarná studia. Zvítězil kompromis, a tak mu bylo dopřáno povolání, ve kterém mohl své výtvarné sklony uplatnit. Nastoupil tedy do Mistrovské školy knihvazačské v Uh. Hradišti, která pod vedením akad. malíře Rudy Kubíčka měla vysokou úroveň a vychovala řadu mistrů svého oboru. Grafická studia si posléze doplnil studiem na Grafické škole v Praze a obsáhl tak profesi nejen řemeslně. Byl uměleckým knihvazačem, jehož knižní vazby nalezly své místo v bibliotékách vysokých škol či ve výstavních síních. Pracoval i na restaurování vazeb vzácných a starých rukopisů a knih.

Po vyučení prošel několika knihvazačskými dílnami na různých místech Čech, Moravy i Sllovenska. Působil v knihařství Siegel ve Zlíně (1933, 1939-1940),v knihařství Vévoda ve Vsetíně (1933-1935), v knihařství Tempo Piešťany (1935), Konstruktiva Praha (1936) v knihařství B. Náplava Otrokovice (1940), knihařství Fleissig Praha (1940). Za války pracoval v Lipsku – knihařství Biebl, Leipzig (1941-1942), Baťa Zlín (1942-1943), Tisk a.s. Zlín (1943-1944), pak se osamostatnil. V prosinci roku 1944 se v Praze oženil a zakotvil zde a zahájil svoji literární činnost.

Do literatury vstoupil sbírkou básní Z Moravěnky, v níž se tehdy vyznal ze své lásky ke Slovácku a jeho řeči a uvítal jí znovunabytou svobodu. Byl ve svobodném povolání a do literárního života se zapojil jako člen Syndikátu spisovatelů. V té době píše pro redakce novin, pracuje na další knížce a seznamuje s řadou osobností pražského literárního světa, mimo jiné s básníkem Františkem Halasem. V době 1. sjezdu čs. spisovatelů, jemuž právě František Halas předsedal, se stal tajemníkem jeho sekretariátu. Byl to právě Halas, který podněcoval mladého autora k další tvorbě. Přišel však převrat roku 1948 a záhy nato tragicky umírá František Halas. V této době nesvobody opouští ponurou Prahu a vrací se na počátku 50. let do rodných Kunovic. Zde si zřizuje knihařskou dílnu, v níž pracuje takřka do konce svého života. Váže knihy především pro knihovny vysokých škol, zabývá se i restaurací vzácných tisků a věnuje se umělecké knižní vazbě. Umírá 31. května 1994 a je pochován v rodných Kunovicích.

Zatímco básnická prvotina Z Moravěnky (1945), nevyvolala větší ohlas, následující prozaická vyvolala příznivý ohlas u kritiky. Byla to knížka povídek ze života slováckých dětí Děcka, vydaná v r. 1947 v nakladatelství Tisk - Zlín. Také v další knížce Bosá léta, vydané v r. 1960 Krajským nakladatelstvím Gottwaldov se věnuje dětské tématice. Další dva romány vyšly na pokračování v okresních novinách Slovácká jiskra. Jednak humoristické vypravování o zlodějském ševci Komu se zelení (1967) a dále román o kolektivizaci slovácké vesnice Hesla na vratech (1968), odehrávající se jako všechny předcházející knihy v Kunovicích. Tento román se o deset let později stal námětem filmu O moravské zemi režiséra Antonína Kachlíka. Autoři scénáře Antonín Kachlík a Josef Vaculík však v duchu normalizační tendence oslabili kritické vyústění literární předlohy, která dosud čeká na své knižní vydání. Jeho knižní tvorbu uzavřela v r. 1984 sbírka básní Roky vydaná vlastním nákladem. Dva roky před svou smrtí se ještě dočkal knižního podoby románu Komu se zelení (1992), vydaného břeclavským nakladatelstvím Moraviapress. Kromě toho publikoval množství statí a fejetonů s národopisnou tématikou, povídek a drobných literárních žánrů v regionálním tisku, zejména v Malovaném kraji, v jehož redakční radě dlouhá léta působil. Náměty pro všechny své prozaické povídkové a románové práce nacházel v rodné obci a většina hrdinů jeho příběhů jsou konkrétní osoby, ať děti či dospělí Kunovjané.

Po návratu z Prahy delší dobu působil ve vedení byl slováckého krúžku Kunovjan a významným způsobem se podílel na organizování místních folklorních a zvykoslovných slavností (jízda králů, hody, fašank, dožínky), pracoval v poradním sboru pro lidovou píseň a tanec při OKS v Uh. Hradišti, zasedal v porotách literárních soutěží i soutěží národopisných souborů, stýkal se s literáty, folkloristy, výtvarnými umělci a všude, kde se objevil, zanechal stopu svého moudrého nadhledu nad během věcí lidských. Jeho knihařská dílna a později slovácka jizba v domě na Pekařské ulici se staly místem schůzek lidí od kumštu a kultury. Z jeho knihvazačské a restaurátorské dílny putovaly knihy zejména do knihoven vysokých škol, univerzit a muzeí, pro něž především pracoval, své knižní vazby vystavoval na výstavách v Uherském Brodě (1971), Uherském Hradišti (1984), Luhačovicích (1989), Buchlovicích (1989) i na trienale knižní vazby v Hradci Králové (1984), Brně (1985), Praze (1985). Byl výraznou osobností kulturního života regionu Uherskohradišťsko a za své aktivity na poli kulturně-společenském získal v roce 1984 ocenění Zasloužilý pracovník kultury.

Jiří Jilík s využitím pramenů: 
Kunovice v proměnách času, kap. Osobnosti kulturního života. Vydal Obecní úřad Kunovice 1996.
Jízda králů v Kunovicích, Město Kunovice 2008.

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY S AUTOREM

1. srpna Uh. Hradiště, Park Rochus,  18.00 hod.,Žitkovské čarování. Účinkují sbor Čečera a Gajdoši z Kopanic

15. srpna, Uh. Hradiště, Kafeuprostřed, 19.30 hod., O Hradišti a Slovácku s Vladimírem Doskočilem

14. září, Kunovice, Městská knihovna Kunovice, 17.00 hod. Žítkovské čarování

27. října, Štítná nad Vláří, Místní knihovna, Žítkovské čarování

6. listopadu, Rožnov p. Radhoštěm, Městská knihovna, autorské čtení

10. listopadu, Mistřice, Jdu Slováckem krásným; autorské čtení.

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení.

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode