... novinář a publicista ...

Fanek Jilík 1914 - 1994

29.03.2010 19:00

Životopis

Narodil se v předvečer 1. světové války 4. července 1914. Pocházel z rodiny železničního zaměstnance. Sklony k uměleckému projevu zdědil po své matce Anně, lidové písmačce. Od školních let projevoval zájem o výtvarné umění. Rodiče však pokládali „kumšt“ za nejisté živobytí a...

Řekli o FJ

29.03.2010 19:04

Napsali o F. J. a jeho tvorbě III

Fejeton O Slováckém milenci, Slovácká jiskra, 196O
29.03.2010 19:03

Napsali o F. J. a jeho tvorbě II

S životním prostředím svých hrdinů je Fanek Jilík svázán důvěrnou známostí a láskou moravského Slováka k rodnému kraji. Citlivou rukou pro malířské chápání barevných nálad slováckého venkova zrozeným okem umělce je vedeno jeho pero. Z kontrastu mezi pobytem ve velkoměstě a...
29.03.2010 19:02

Napsali o F. J. a jeho tvorbě I

Fanek Jilík napsal knížku o dětech, ale již v jejím názvu se objevuje slovo, které při láskyplném poměru k nim trochu zaskřípe a snad zarazí: Děcka. ... Nesou si už z dětství temperament svého kmene a ne nadarmo jejich milující matky v nich vidí své muže, že jsou „celý táta“....

Vzpomínka na Františka Halase

 

  Těžko bych asi našel slova, která by mohla obsáhnout člověka pro mne tak vzácného a lidského, jako byl básník František Halas. Nevím, zda zvládnu popsat Vám, co všechno k němu cítím, co všechno pro mě znamenal.

  V roce 1944 jsem odešel ze Zlínské školy umění do Prahy, kde jsem se oženil a založil si rodinu. Byla to těžká doba plná chmur a smutku, ale už v ní bylo cítit torzo naděje. A také v květnu 1945, kdy jsem se vrátil z barikád, prvně jsem zamířil do Mladé fronty nabídnout své služby dopisovatele. Našel jsem tam přítele, a sice malíře Otakara Štemberu. Dal jsem mu přečíst své básně, jemu se velmi líbily a udělal mi k nim obrázky. A tak pro revoluci jedna z prvních knih, která vyšla, byly moje básně Z Moravěnky. Bylo mojí povinností, abych tři výtisky odnesl sekčnímu šéfovi ministerstva informací, kterým byl František Halas. Zaklepal jsem, nesměle vešel a řekl jsem: „Mistře, přináším vám tři povinné výtisky svých básní.“

  Dodnes vidím jeho tvář, jeho moudré oči, které na mě chvíli upřel, a řekl: „Neříkejte mně Mistře, kdybych byl Mistr, neházel bych svá psaní do koše.“ Skutečně, právě psal a jeho ruka odhazovala to, co považoval ve své práci za zbytečné.

  Vzal moje básně do ruky: „No, to je od vás hezké, víte co, já si je přečtu a vy přijďte asi za tři týdny a já vám řeknu, jak se mi líbí.“

  Moje prosté verše se mu zalíbily, a když jsem přišel, první otázka byla, kde jsem se v Praze vzal, co tam dělám atd. Říkám: „Mistře, já jsem knihař, z Kunovic od Uh. Hradiště, půl dne pracuji jako zlatič na Kampě a odpoledne běhám po Praze jako dopisovatel Mladé fronty.“

  Chvíli přemýšlel: „A k Píšům do Brna jste chodil?“

  „Ano, Mistře, vždycky jsem si nějakou knížku vybral, i na výstavy jsem tam často chodil.“

  A František Hals mi odpověděl: „Možná, že jsem vás obsluhoval.“

   Když mi moji první knížku pochválil, jako bych narostl. Vyprávěl jsem mu o svých literárních pokusech, které začaly již v sedmnácti letech na knihvazačské škole v Uherském Hradišti, kde jsem žil a pracoval mezi knihami, které jsem nejen vázal, ale také vášnivě četl. Svěřil jsem se mu také, že mám doma připravenou knížku o slováckých dětech, kterou jsem nazval Děcka, a že bych rád, kdyby si ji přečetl, zda by se hodila k vydání. A hodila se.

   Když jsem se pak zanedlouho přišel zeptat na jeho kritiku a nesměle jsem vstupoval do dveří, vítal mě již slovy: „Příteli, pojďte dál! Musím vám říci, že ta vaše knížka má jednu velikou chybu.“ Sesypal jsem se v úzkostech. „Opravdu velikou, totiž brzy se přečte.“ A tak se stal Halas mým ochráncem a velikým přítelem.

  Zakrátko začínalo na Dobříši první školení mladých spisovatelů, kam mě Halas doporučil a poslal. V té době také zajistil vydání mých Děcek, která vyšla pak příští rok ve zlínském Tisku.

  Mezitím se v Praze připravoval 1. sjezd českých spisovatelů a František Halas mě vyzval ke spolupráci. Na sjezdu jsem zastupoval mladé autory, a tak jsem se stal členem sekretariátu sjezdu. Měl jsem dost povinností a starostí, ale největším štěstím pro mne bylo, že jsem se mohl denně setkávat s Františkem Halasem, který mě pověřoval různými úkoly z funkce předsedy sjezdu. Jedna z těch povinností byla ta, že jsem chodil osobně zvát významné spisovatele, vědecké i kulturní pracovníky. A tak jsem díky Františku Halasovi dobře poznal Vítězslava Nezvala, Františka Hrubína, Marii Majerovou, Jaroslava Seiferta, Fráňu Šrámka, Jaroslava Kvapila a spoustu, spoustu vzácných a krásných lidí. Byla to pro mě, tehdy mladého začínajícího literáta, veliká zkušenost a moc zážitků, a to mně dávalo sílu, abych znovu sedal a psal.

  Když jsem dokončil Bosá léta, která jsem připsal tomuto velikému člověku, a předložil jsem mu je k pročtení, s radostí věnování přijal. Ovšem když knížka přišla, a to v létě v r. 1960, mohla už být připsána jen světlé památce dobrého člověka Františka Halase.

  Nejenom já, ale mnoho a mnoho mladých, kteří se opírali o dobrotu srdce Františka Hlalase želeli odchodu básníka, ale nejvíc zarmouceni zůstali dva, a sice František Hrubín a já. S Františkem Halasem jsme totiž byli trojice, kterou spojovala hluboká a opravdová láska ke knize, byla pro nás životním údělem. František Halas byl knihkupec, František Hrubín knihovník a já, Fanek Jilík, knihař.

  Jako je v mých vzpomínkách má matka a můj otec, pak tam plným právem patří vzpomínka na dobrého člověka a velikého básníka Františka Halase.

 

Příspěvek Fanka Jilíka přednesený na konferenci pořádané k 85. výročí nedožitých narozenin básníka Františka Halase v Brně 2. října 1986.

In: František Halas, spolutvůrce pokrokové kulturní politiky. Sborník z konference. Brno 1987

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda králů

Chřiby, hledání hrobu sv. Metoděje

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

 

Objednávky: viz kontakt

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY S AUTOREM

1. srpna Uh. Hradiště, Park Rochus,  18.00 hod.,Žitkovské čarování. Účinkují sbor Čečera a Gajdoši z Kopanic

15. srpna, Uh. Hradiště, Kafeuprostřed, 19.30 hod., O Hradišti a Slovácku s Vladimírem Doskočilem

14. září, Kunovice, Městská knihovna Kunovice, 17.00 hod. Žítkovské čarování

27. října, Štítná nad Vláří, Místní knihovna, Žítkovské čarování

6. listopadu, Rožnov p. Radhoštěm, Městská knihovna, autorské čtení

10. listopadu, Mistřice, Jdu Slováckem krásným; autorské čtení.

4. prosince, Hodonín, Městská knihovna, beseda o tvorbě, autorské čtení.

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode