... novinář a publicista ...

Odešla Jana Neničková

20.12.2008 11:01

Jsou tomu tři roky, co vlčnovský Klub sportu a kultury vydal v novém spanilém vydání moji knížku pověstí Vlčnovské vyprávěnky. Křest byl stanoven – jak jinak – v předvečer slavností s jízdou králů. Soubor Vlčnovjan mi při té příležitosti přichystal nádherné představení: vybral několik vyprávěnek a zinscenoval z nich pásmo, v němž zaznívalo slovo i hudba a nechyběl tanec. A protože jedna z těch vyprávěnek je o tom, jak vznikly na Slovácku kroje, zaplňovali scénu postupně nejen Vlčnovjané, ale i lidé z jiných národopisných oblastí – Dolňáci od Strážnice i z Kunovic, Podlužáci i Kopaničáři atd. Na scéně se odehrával kus barvitého lidového divadla – lidového námětem, ale kultivovaného a profesionálního vlastním provedením. Pod pořadem Vlčnovských vyprávěnek byly podepsány dvě ženy, vedoucí Vlčnovjanu Marta Kondrová a choreografka Jana Neničková. Má další slova budou patřit Janě, která už si je, bohužel, nikdy nepřečte.

Je to tak - míváme často mylný dojem, že lidé, kteří jsou skutečnými osobnostmi a jdou s námi nebo vedle nás kus cesty životem, že takoví lidé nejsou smrtelní a že tu s námi budou jednou provždycky. Vysokou kvalitu toho, co umějí, vnímáme tak samozřejmě, že s nimi o tom hovoříme jen zřídka, protože oni přece jiní než dobří nemohou být, a tak proč o tom klábosit.

Jana Neničková dobrá byla. A byla také plachá. Jen málokdy zavedla řeč sama o sobě. Vždy skromná a nenápadná byla kdesi za scénou a zdálo se mi, jako by sama vytvářela kolem sebe obranný val, přes který vpustila jen málokoho. Folkloristé, byť si to připouštějí nebo ne, patří do skupiny exhibicionistů. Milují potlesk a předvádění. I Jana ráda stavěla na odiv to, co umí, ale neuměla - nebo snad ani nechtěla? - nahlas vykřiknout svůj podpis. Její inscenace folkloru patřily k tomu nejlepšímu, s čím bylo lze se na folklorních scénách v posledních letech setkat. Uměla pracovat s lidmi, ale i s rekvizitou, oděvem, prostorem. A za pomocí toho všeho vytvářela živé obrazy, které snesly výtvarná měřítka. Folklorní představení nemají jako ta divadelní možnost  putovat z jedné štace na druhou. Zrodí se a zpravidla i umírají s místem své premiéry. Hlavně proto se mi zdá trápení a smrt šestačtyřicetileté Jany Neničkové nespravedlivá. Mělo ji potkat ještě mnohem víc pódií a mnohem větší scény, než byla ta ve vlčnovská. A my, které opustila, ať už šlo o Vlčnovjany, Čechovce nebo přátele z buchlovického Folklorního studia, jsme přišli o možnost vyslovit to, co jsme měli říci již dávno: „Jano, moc jste nám pomohla a ukázala hodně krásy. Máme vás rádi.“ Dnes už můžeme říci jenom „Měli jsme vás rádi a budete nám chybět.“

Jiří Jilík, Slovácký deník, 19. 12. 2008

Kontakt

PaedDr. Jiří Jilík

jiri.jilik@gmail.com

Zerzavice 1933
Uherské Hradiště
686 01

722 984 125

Vyhledávání

NAKLADATELSTVÍ VELIGRAD NABÍZÍ knihy Jiřího Jilíka

Poošavím cestou králů a špehýřů

Chřiby, strážci středního Pomoraví

Žítkovské čarování

Záhadná jízda král

U nás na Slovácku

Lékárna U Zlaté koruny

Eveno-Byl jsem tu s vámi rád

Bohuslav Matyáš: Rád jsem vás poznal

Muž, který viděl démona

Zapomenuté příběhy slováckého Dolňácka

Pověsti z hor a podhůří

Tajemný Říp

 

Knihy FANKA JILÍKA:  

Bosá léta a Tajemství lásky

 
 

 

PŘEDNÁŠKY, BESEDY

30. 9. Uherské Hradiště, Klub kultury, Život a tvorba Fanka Jilíka (A3V)
 5.10. Medlovice, knihovna, Muž, který viděl démona  ZRUŠENO!
8. 10. Uherské Hradiště, Klub kultury, Poolšavím cestou králů /3. část/ (A3V)
9. 10. Šumice, Místní knihovna, 18.00, Jdu Slováckem krásným.  ZRUŠENO!
5. 11. Uherské Hradiště, Klub kultury, Poolšavím cestou králů /4/ (A3V)
29.5.2021 Starý Hrozenkov, Rereační stř. KORD, Žítkovské čarování (neveřejná akce)
31.7. Starý Hrozenkov, RS KORD, Žítkovské čarování (neveřejná akce)
28.8. Starý Hrozenkov, RS KORD, Žítkovské čarování (neveřejná akce)

 

© 2007 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode